Standard plemene

Země původu je Česká republika. Tedy národní plemeno.

Od 29.4.2019 je chodský pes prozatímně uznaným plemenem FCI

Plemeno spadá do skupiny 1 – dle klasifikace F.C.I.

Celková charakteristika

Středně velký pes ovčáckého typu s obdélníkovým rámcem těla. Má dlouhou srst s bohatou podsadou, která ho činí otužilým a odolným vůči povětrnostním vlivům. Vyniká harmonickou stavbou těla. Všechny tělesné partie jsou sladěny tak, že jako celek působí kompaktně a ladně. Charakteristické pro plemeno je postavení a nesení krátkých uší, elegantní linie dlouhé šíje a krku a dále bohatost dlouhé srsti. Jeho pohyb je lehký a volný. Celkový tvar těla od hlavy až po ocas je tvořen souborem ladných křivek.

Důležité propozice těla

Poměr výšky v kohoutku k délce těla má být 10:11
Hloubka hrudníku má být polovina kohoutkové výšky psa.
Délka čenichové partie má být o něco kratší, než je polovina celkové délky hlavy, tzn, že vzdálenost od stopu ke konci nosní houby je kratší než vzdálenost od stopu k týlnímu hrbolu.

Chování a povaha

Temperamentní pes rychlých, ne však překotných reakcí. Lehce učenlivý, pozorný, dobře ovladatelný, poddajný. Je skromný, nenáročný a houževnatý, je milujícím členem rodiny. Je nebojácný, pevných nervů a mimořádně ostražitý. Má výborné čichové schopnosti. Pro plemeno je typický temperament bez známek nervozity.

Hlava

Hlava musí působit ušlechtile a proporcionálně musí být úměrná k tělu. Nesmí působit příliš hrubě ani příliš jemně. Výraz musí vyjadřovat pohlaví.
Charakteristický jedinečný vzhled hlavy podmiňuje správné nasazení a nesení uší, jejich velikost, tvar a dlouhé osrstění.

Mozkovna

Je plochá a zvolna se zužující směrem k očím.

• Stop: Výrazný, ne příliš ostrý ani jemný.

• Týlní hrbol: Hmatný, ale nevýrazný.

Obličejová část

• Čenichová partie: Je mírně kratší než mozkovna.

• Nosní hřbet: Je rovný, téměř rovnoběžný s prodlouženou linií mozkovny. Směrem k čenichu se klínovitě zužuje.

• Čenich: Středně velký, plný, černě pigmentovaný, nozdry otevřené.

• Pysky: Pevné, suché, dobře přilehlé s uzavřenými kouty.

• Nadočnicové oblouky: Jsou zřetelné, ale nevystupující.

• Čelisti: Horní a dolní čelist jsou úměrné, silné a delší, postupně se zužující k čenichu.

• Tváře: Hladké, dobře přiléhající, pod očima nepropadlé.

• Zuby: Zdravé, silné, čistě bílé, v pravidelném postavení nůžkového skusu. Moláry na sebe přesně dosedají, řezáky se navzájem dotýkají. Chrup je úplný.

• Oči: Středně velké, mandlového tvaru, mírně šikmo posazené. Nemají být vypouklé, ani zapadlé. Jsou lesklé, energického, avšak příjemného výrazu, barvy hnědé až tmavě hnědé. Víčka dobře přiléhají.

• Uši: Krátké, vzpřímené, dopředu otočené, vysoko nasazené a blízko sebe postavené. Jsou trojhranné, se širší základnou, na hrotech bud zašpičatělé nebo lehce zaoblené. Ušní boltce jsou pokryty delší hustou srstí, která zejména u kořene a po okraji boltce tvoří štětky.

Právě charakteristický tvar hlavy s kratší čenichovou partií, správné nasazení, tvar a velikost uší s bohatým osrstěním určují správný typ plemene.

Krk

Ladně nesený a utvářený, delší, velmi pružný. Směrem k plecím se mírně rozšiřuje. Linie krku svírá s horizontální rovinou úhel 45°. Krk je pokrytý hustou dlouho srstí.

Tělo

• Horní linie: Je pevná a rovná.

• Hrudník: V průřezu oválného tvaru, jeho horní okraj je tupý, spodní zašpičatělý. Sahá po úroveň lokte. Žebra jsou mírně klenutá, ne však sudovitá.

• Předohrudí: Ze předu širší, náležité osvalené.

• Hřbet: Rovný, pevný, nepříliš dlouhý, v kohoutku lehce vyvýšený.

• Bedra: Krátká, pružná, dobře vázaná, v jedné linii navazující na hřbet.

• Břicho: Pevné, vtažené.

• Záď: Začíná ve stejné výši se hřbetem a v mírně svažité linii, bez přechodu, směřuje k ocasu.

• Ocas: V klidu a v pohybu je volně spuštěný v lehkém oblouku, při vzrušení zvednutý po úroveň hřbetu. Je bohatě osrstěný a dosahuje k hleznu. Umělé zkracování je nepřípustné.
  Celková linie těla od hlavy k ocasu je tvořena souborem ladných křivek. Délka trupu má být o něco větší, než je výška v kohoutku.

Končetiny

Hrudní končetiny

• Lopatka: Lopatka je správně šikmo uložená a ploše přiléhá. Kost ramenní je dlouhá a úhel, který svírá s lopatkou se blíží 90°.

• Loket: Směřuje rovně dozadu, není ani vbočený, ani vybočený.

• Předloktí: Je při pohledu z kterékoliv strany rovné, s dobře vyvinutým, suchým svalstvem.

• Záprstí: Je pevné, dlouhé a nikoliv příliš strmé. Zadní stranu předloktí pokrývá přerůstající srst.

Pánevní končetiny

• Obecně: Dobře zaúhlené v koleni i hleznu. Jsou při pohledu zezadu rovné.

• Stehna: Silná, vydatně osvalená.

• Hlezno: Silné, dobře zaúhlené.

• Nárt: Je pevný. Kolenní a hlezenní klouby jsou dobře zaoblené. Zadní stranu stehen pokrývá přerůstající srst.

• Tlapy: Středně velké, oválného tvaru. Mají pevné, pružné polštářky a klenuté, sevřené prsty s krátkými, silnými drápy. Polštářky a drápy jsou plně pigmentovány.

Mechanika pohybu

Přirozeným pohybem je nízký klus s diagonálním posunem končetin při zachování neměnné linie hřbetu. Chod je lehký, pružný a prostorný.

Kůže

Napjatá, v každé partii dobře přiléhavá. Pigment polštářku a drápu je černý, viditelné sliznice jsou tmavě pigmentovány.

Osrstění

Kromě obličejové části hlavy, hrotu ušních boltců a přední strany obou párů končetin, kde je srst krátká a hladká, pokrývá tělo lesklá, dlouhá, hustá, tvrdší srst. Délka srsti je od 5 do 12 cm. Má být rovná nebo jen lehce zvlněná, na krku a hrudi mírně otevřená, jinak přilehlá. Dobře vyvinutá podsada je kratší a měkčí. Ušní boltce jsou bohatě osrstěny. U kořene a po okraji jsou vyvinuty tzv. štětky. Zvlášť dlouhá srst se tvoří na šíji, hřbetu a dále na zadní straně stehna a nártu, kde je mírně praporcovitá. Ocas je hustě osrstěný a má na spodní straně dlouhou, mírně praporcovitou srst.Zbarvení srsti

Černá až kovově černá se sytě žlutými znaky – s výrazným „pálením“ – typ „black and tan“. Čím jsou znaky sytější a výraznější, tím lépe. Jiné zbarvení srsti než černá se znaky je nepřípustné.

Znaky jsou vyvinuty:
– na okrajích a uvnitř ucha
– nad očima
– na lících, odkud plynule přecházejí na hrdlo, kde tvoří charakteristický půlměsíc
– na hrudi, přičemž hrudní znaky mají být odděleny od půlměsíce pod krkem
– na pánevních končetinách, a to na vnitřní a zadní straně stehna a od prstů po úroveň hlezna
– na hrudních končetinách po zápěstní kloub
– kolem řitního otvoru
mohou být navíc vyvinuty na spodní straně hrudníku, břicha a ocasu, mohou chybět na zadní straně stehna.

Přednost se dává znakům vyvinutým v předepsaných partiích, zřetelně ohraničeným a sytě vybarveným.

Výška a hmotnost

• Výška: v kohoutku musí být: 52 až 55 cm u psa, 49 až 52 cm u feny.

• Hmotnost: pes 19-27 kg a 17-24 kg fena.

Vady

Jakákoli odchylka od výše uvedeného popisu musí být brána jako chyba, jejíž závažnost má být stanovena v poměru k velikosti odchylky, také vzhledem k jejímu vlivu na zdraví a celkový vzhled a projev psa.

– čelní sklon není dobře vyjádřený
– slabé čelisti.
– kohoutková výška + – 2 cm oproti standardu (pes 50,51 a 56,57 cm, fena 47,48 a 53,54 cm)
– dlouhý nebo krátký hřbet
– nezřetelně ohraničené znaky
– znaky více rozšířené
– málo syté znaky
– malý bílý znak (v toleranci do 3 cm)Závažné vady

– velké/dlouhé ucho, široce nasazené ucho nebo měkké ucho
– krátký krk
– sudovitý nebo naopak úzký hrudník
– vybočené nebo vbočené lokty
– strmě uložená lopatka
– prohnutý nebo klenutý hřbet
– vybočená nebo vbočená hlezna
– strmá záď
– drobivý chod, vázaný krok
– ocas stočený nad úroveň hřbetu
– kudrnatá srstVylučující vady

– agresivní nebo příliš bázlivý jedinec
– jedinec postrádající ušlechtilost, jedinec nedostatečně vyjadřující pohlavní dimorfismus
– kohoutková výška u psa menší než 50 cm a vetší než 57 cm a u feny menší než 47 cm a vetší než 54 cm
– jakékoliv odchylky od nůžkového skusu
– ztráta kteréhokoliv zubu (kromě PM1 a M3)
– dravčí oko (velmi světle žluté)
– svěšené nebo klopené ucho
– jiné zbarvení srsti než černá se znaky
– znaky vyskytující se mimo předepsané partie
– úplná ztráta znaků
– krátká srst nebo nedostatečná podsada

N.B.:

– Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata úplně sestouplá v šourku
– K chovu by měli být použiti pouze funkčně a klinicky zdraví psi s typickými znaky plemene

Zdroj https://www.kpchp.org

O chodských psech je vydána krásná kniha od autora Jan Findejs k nalezení velmi zřídka v knižní podobně a velmi často v elektronické podobě na internetu.